V pátek 25. 11. 2011 se v salónku u Coufalů uskuteční schůze O.S. Údolí Třebůvky.

Začátek v 19 hodin.

Všechny členy a příznivce zveme a těšíme se.

Na čepu Pilsner (Urquell)

Junák - svaz skautů a skautek ČR, středisko Šíp Loštice ve spolupráci s Občanským sdružením úUdolí Třebůvky a městem Loštice budou v sobotu 5. 11. 2011 ve 14 hodin sázet za Lošticemi lípu z projektu

Zasaďte strom na památku Svaté Anežky České!

Proběhne to za městem u polní cesty směrem na Palonín. Zároveň má proběhnout umístění a vysvěcení zrestaurované sošky panenky Marie.

Všechny srdečně zveme k příjemnému setkání u dobré věci :)

Zveme vás na jarní výšlap údolím Třebůvky.

Odchod 16.4.2011 v 8:30 od loštické lékárny (na náměstí)

pozor změna: sraz platí, mění se směr pochodu. Účastníky odvezeme do výchozího bodu u Balatkova mlýna a odtud se vydáme po proudu řeky do Loštic. Kde nás čeká salónek u Coufalů.

Kolem řeky doputujeme do Kozova odkud jede v 16:57 autobus zpět do Loštic a Mohelnice.

Nebojte se ani se netěšte, nepůjdeme na koncert Olympiku. Na rozdíl od Petra Jandy vám také přinášíme zprávu dobrou. Občanské sdružení Údolí Třebůvky dokončilo svůj druhý projekt nazvaný  Niva Třebůvky. Finančně jej podpořila Nadace OKD a kromě našeho občanského sdružení se na realizaci podílelo několik renomovaných přírodovědců.

Ale popořádku: První projekt Třebůvka pro život měl občany informovat o tom, která vodní díla naše krásné údolí ohrožují. Díky odborné studii Mgr. Lukáše Krejčího Ph.D. z Masarykovy univerzity v Brně jsme si potvrdili, že přírodě blízký úsek řeky od Vranové Lhoty po Loštice je tím nejlepším protipovodňovým opatřením.

Zásluhou druhého projektu se členům občanského sdružení a veřejnosti vůbec dostává poprvé do rukou řada dalších argumentů, proč je třeba údolí zachovat, neničit je, ale naopak usilovat o zlepšování stavu nivy Třebůvky.

Dvě práce, Mapování bobřího osídlení v údolí Třebůvky a Biologické posouzení hodnoty území údolí Třebůvky, které jsou výstupem druhého projektu, upozorňují na to, co je v lokalitě mezi Vranovou Lhotou a Lošticemi obzvlášť cenné.

Mgr. Jaroslav Maloň z Univerzity Palackého je autorem výzkumu mapujícího oblast, o které dosud nebyly známy žádné informace z hlediska bobřího osídlení. Je třeba říci, že ač nás bobr někdy může rozčilovat tím, že „ničí“ stromy a staví hráze, patří mezi naše silně ohrožené druhy a je zákonem přísně chráněn on i biotopy, kde žije. Z omylu je nutné vyvést mnohé „znalce“ přírody, kteří jsou dodnes přesvědčeni, že bobr loví ryby a tím škodí našim rybářům. Takže si budeme všichni pamatovat, že bobr je býložravec, nejvíce mu chutnají mladé větve stromků a rád si pochutná třeba na kukuřici. Teď ale zpátky k našemu bobřímu výzkumu. Jak vlastně probíhal? Na začátku jara za poměrně nepříznivého počasí se uskutečnilo za pomoci GPS zimní mapování veškeré aktivity bobrů ve sledované oblasti. Do připravených archů byla zanesena všechna zjištěná data o poloze a charakteristice pobytových známek. Tato data byla posléze převedena do GIS prostředí a zpracována statistickými a pravděpodobnostními metodami. Mezi pobytové značky patří například okusy, chodníky a skluzy, stopy, obydlí, projevy stavební aktivity či bobří jídelny. Ke zjišťování pachových stop a aktivních nor byl využit speciálně vycvičený pes Ben.

A jak „bobří“ výzkum u Třebůvky dopadl? Celkem bylo vyhodnoceno 78 lokací pobytových známek. Byla nalezena dvě bobří teritoria. První je dlouhé 2559 m a je obýváno úplnou rodinou. Druhé je podstatně kratší (564 m) a je pravděpodobné, že se zde nachází pouze jeden až dva jedinci. Může zde dožívat starý, již se nerozmnožující pár či pouze jeden z páru, kde již druhý uhynul. V obou teritoriích slouží za obydlí bobrů nory. Z mapování vyplynulo, že složení porostů nenahrává přílišnému rozšíření bobří populace, ale typ břehů, rychlost proudu či typ okolní krajiny jsou pro bobry velmi vhodné. Údolí Třebůvky bude mít pro bobry vždy význam jako místo bez rušivých vlivů. V poslední době se objevuje stále více případů pytláctví (např. i v CHKO Litovelské Pomoraví), takže místo, jako je údolí Třebůvky, se v budoucnu možná stane základem udržitelné populace bobra u nás, vzhledem k minimu střetů s lidmi. A dodejme, že výskyt bobra je indikátorem klidu a zdravého životního prostředí také pro nás, lidi.

Pojďme nyní k druhému výzkumu, jehož výsledkem je biologické hodnocení lokality. Garantem výzkumu se stal Mgr. Radim Kočvara, znalec akreditovaný ministerstvem životního prostředí. Průzkum probíhal v květnu až září roku 2010 a jeho cílem bylo kromě zjištění biologického významu upozornit také na dopad případných záměrů realizace vodních staveb na toku Třebůvky, a to zejména na zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů. Kromě výskytu chráněných rostlin lilie zlatohlavé či sněženky podsněžníku byl zjištěn výskyt některých vzácných živočichů, z nichž mnozí jsou uvedeni v aktuální Červené knize ČR. Jsou to například motýli modrásek bahenní a ohniváček černočerný, batolec červený, otakárek fenyklový, otakárek ovocný či bělopásek topolový. Z dalších příslušníků hmyzí říše jsou to pačmelák skalní, majka fialová, střevlík Scheidlerův, zlatohlávek tmavý, svižník polní a další a další. Z ochranářsky významných druhů jsou to pak ryby (mník jednovousý, vranka, střevle potoční, ouklejka pruhovaná), mloci (mlok skvrnitý, čolek obecný), žáby (ropucha obecná, skokan hnědý, skokan zelený, ropucha zelená, rosnička zelená, skokan štíhlý), šupinatí (ještěrka obecná, ještěrka živorodá, slepýš křehký, užovka obojková, zmije obecná). Z obyvatel ptačí říše stojí za zmínku čáp bílý a čáp černý, z dravců pak ostříž lesní, jestřáb lesní, krahujec obecný a včelojed lesní. Cenným je pozorování vodouše kropenatého a výskyt výra velkého. Údolí Třebůvky je poměrně významným hnízdištěm dnes již vzácného ledňáčka říčního. Z pěvců je třeba uvést skorce vodního, ťuhýka šedého, krkavce velkého, bramborníčky a lejsky. V údolí Třebůvky a blízkém okolí bylo zaznamenáno třináct druhů netopýrů – vrápenec malý, a netopýři vousatý, brvitý, velkoduchý, velký, vodní, večerní, rezavý, hvízdavý, nejmenší, černý a ušatý. Kromě bobra uváděného výše je třeba zmínit dalšího vzácného obyvatele, vydru říční.

Projekt neměl jen čistě odborný charakter, ale jeho součástí byla i propagační a osvětová část. S krásami údolí se mohli občané Loštic seznámit alespoň na fotografiích, a to na výstavě, kterou díky laskavosti vedení MěKS uspořádalo v září v přísálí kulturního domu Občanské sdružení Údolí Třebůvky a pořadatelské služby se ochotně a skvěle ujali skauti z oddílu Lesní rytíři. Výstava byla zahájena vernisáží s promítáním dokumentu o protipovodňové úloze přírodě blízkých vodních toků a o nebezpečí jejich regulace v krajině. Fotografie, jejich autory jsou členové a přátelé občanského sdružení, zhlédlo téměř 300 návštěvníků.

A jaký je závěr? Realizace vodních děl v údolí Třebůvky by významným způsobem negativně pozměnila charakter lokality. Zmírnění povodňových vln lze řešit biologicky a krajinářsky vhodnějšími opatřeními. Je to hlavně umožnění rozlivu vody a převod polních kultur na trvalé travní porosty (to se týká zejména území od soutoku Jevíčky a Třebůvky po Vranovou Lhotu). Tak by došlo ke zvýšení schopnosti krajiny pojímat a zadržovat vodu a ke zmírnění povodňových vln. Takové úpravy by měly příznivý vliv na všechny živočišné a rostlinné druhy. Je tedy dobře, že se objevují první zprávy o tom, že Třebůvka by se mohla stát příkladem revitalizovaného a renaturalizovaného vodního toku. Nejvíce však stále hrozí kanál D-O-L, jehož realizace by byla pro naši vlast nesmírnou ekologickou katastrofou.

Nakonec si ještě neodpustím jednu poznámku. Každou povodňovou vlnu přicházející z horního toku Třebůvky může značně ovlivnit plánovaná stavba rybníka nad Lošticemi. V této lokalitě je již z jedné strany niva zastavěna hřištěm a koupalištěm. Nyní má na protější straně údajně vzniknout chovný rybník. Pokud rybáři nechtějí při velké vodě lovit kapry po celých Lošticích, bude zřejmě nutné vybudovat hráze. Tím se zde ovšem zabrání rozlivu části povodňových vod a o to rychleji voda „vlítne“ do města. Přitom to, že se povodňová vlna v těchto místech nad Lošticemi může skutečně spolehlivě rozlévat, jsme viděli naposledy letos na jaře. Kde potom zůstal selský rozum?

Mgr. Svatava Šimková

Občanské sdružení Údolí Třebůvky

klikni pro plnou velikost...

výstava pokračuje až do pátku 24.9., denně od 14-17 hod.

klikni pro plnou velikost...

se koná ve čtvrtek 11. března v 19 hodin v Mohelnici u Martina Plška (Eurooldtimers na Třebovské ulici)

Tisková zpráva: 15.11.2009

Zpráva [1], kterou dnes dostala na stůl vláda, představuje souhrn aktuálních dat a trendů ve vývoji české přírody a krajiny. „Nejvážnější problémy české přírody a krajiny se dají popsat několika nečeskými slovy: urbanizace, fragmentace, unifikace a extensifikace versus intensifikace. Přibývá zastavěného území, výstavbou silnic se krajina drobí na menší plochy, takže se zmenšuje prostor pro život a migraci živočichů a rostlin. Vybetonovaná krajina hůř odolává přívalovým dešťům a zvyšuje riziko povodní. Krajina se sjednocuje, ubývá pestrosti a různorodosti. A v neposlední řadě zatímco v některých regionech se zvyšuje intenzita využití půdy, například zástavbou či intenzivním zemědělstvím, jinde se nechává půda zcela ladem. Pozitivní ale je, že nyní rovněž můžeme pozorovat návrat některých živočichů, například rysa,“ konstatuje ministr životního prostředí Ladislav Miko, jeden z editorů Zprávy.

Zpráva například konstatuje, že:

od roku 2000 každý den ubývá 10,7 hektaru zemědělské půdy. Tento trend má přitom stoupající tendenci. Zhoršuje schopnost krajiny zadržovat vodu.

v období 1980-2005 klesl podíl dopravou nefragmentované krajiny z 81 % na 64 % rozlohy ČR. Tento trend stále pokračuje. Dochází tak k ohrožení existence významného počtu druhů. Na silnicích tak ročně zahyne na 570 000 zajíců, 52 000 srnců, 350 000 ježků, 70 000 bažantů a 50 000 kun.

jen asi 17 % plochy státu je tvořeno přírodními nebo přírodě blízkými stanovišti.Tři čtvrtiny z nich jsou navíc v nepříznivém stavu a proto hůř odolávají vnějším vlivům. Zánikem jsou ohrožena vzácná stanoviště, která jsou vázána na specifické podmínky. Naopak běžná stanoviště se kvůli svým nárokům na prostředí mají tendenci rozšiřovat. Mizí tak různorodost, krajina se unifikuje.

Česká republika je z hlediska počtu vyskytujících se druhů (doposud zaznamenáno přibližně 80 tis. druhů) relativně bohatá. Třetina druhů je však na území ČR hodnocena jako ohrožená, stovky druhů u nás již vymřely či vymizely (84 druhů hub, 27 mechorostů, 118 cévnatých rostlin, 627 bezobratlých, 22 obratlovců). Přestává tak postupně platit, že území České republiky je v rámci evropských měřítek druhově rozmanité.

mezi vymírajícími druhy jsou především ty specializované, pokles je zaznamenán ale i u některých druhů dříve běžných (například skřivan polní). původní druhy jsou také ohrožovány desítkami invazních druhů, které je často úplně vytlačí z jejich areálu.

Faktografická Zpráva o stavu české přírody a krajiny - stav k roku 2009 je unikátním souhrnem dostupných informací. Je členěna na tři části: krajina, přírodní stanoviště a druhy. Obsahuje řadu grafů, fotografií a především konkrétních a srozumitelných příkladů. Poskytuje informace v širších souvislostech a bude sloužit jako podklad pro tvorbu politik, strategií a programů.

Poznámky:

[1] Celá zpráva bude k dispozici do konce měsíce listopadu na www.mzp.cz, a později i v tištěné podobě na Informačním středisku MŽP a pracovištích Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (www.nature.cz). Jejími editory jsou Ladislav Miko, ministr životního prostředí a Michael Hošek, náměstek ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Petra Roubíčková, tisková mluvčí MŽP

Již třetí pochůzky údolím Třebůvky se zúčastnili členové a přátelé OS Údolí Třebůvky, obyvatelé údolí, Ing. František Ondráš z MŽP, Odboru výkonu státní správy Olomouc, Jan Beránek z iniciativy Stop přehradě, Mgr. Pavel Černý z OŽP MěÚ Mohelnice, Ing. Klein, zastupitel Loštic. Ze šternberského gymnázia přijela skupina studentů v čele s paní profesorkou Šubovou.

Vycházka měla poznávací, informativní a osvětový charakter. Rozdíl mezi napřímenou, tvrdě ohrázovanou řekou a přírodě blízkým tokem, fragment lužního lesa, pobytové stopy bobra evropského, diskuze nad renaturalizací vodního toku, osvěta, to vše byla témata vycházky, která byla příjemně zakončena v restauraci U Coufalů v Lošticích.

Na výšlap navázala pracovní schůzka s ředitelem Povodí Morava s.p., závod Horní Morava, ing. Davidem Fínou a jeho spolupracovníky panem Holáskem a Zlámalem, které se účastnili zástupci os S.Šimková a Jan Šimek. Na schůzce byly navrženy základnílředstavy o podobě Třebůvky v budoucích letech a základní obrysy spolupráce, na které mají obě strany zájem.

Akci podpořily firmy Restaurace U Coufalů a A.W. Loštice.  Srdečně děkujeme :-)

Svatava Šimková